Pozor státní hranice!
Vstup zakázán!
Stůj střelba!
Tak nějak to tenkrát stálo na těch cedulkách
Jednu jsem nedávno viděl z autobusu v garáži
Ani nevím byla-li to jen trofej z bourání hranic
Nebo tam visela z nostalgie po starých dobrých zašlých časech
Kdy jsme za prdelí měli ostnatej drát
Jako v obrovských koncentráku
A měli jsme pocit že tam za humny
Končí svět
Sedával jsem občas u piva s jedním
Docela fajn kluk
Kterej sloužil na hranici
Jednou mi u piva vyprávěl
O nějakém Rumunovi
Který se pokoušel zdrhnout za kopečky
Chytili ho
A ukopali
Ani se při tom nezačervenal
Proč taky?
Vždyť ho za to ještě pochválili
A já jsem na krku ucítil ledový dotek smrti
Odsunul jsem tu vzpomínku někam na okraj
Abych nemusel každou noc
Umírat s ním